You are here: Home Sborové dopisy Červen 2018 Jde „jen“ o šťastný život?
Hlavní menu
News
16. 10. 2018
Základní kurz užívání duchovních darů
3. 10. 2018
Kurz Výchova teenagerů
10 praktických a vtipných přednášek s diskuzí u kávy
19. 9. 2018
Kurz Výchova dětí
Deset dopolední o výchově dětí do 10 let pro nás, kteří se z toho občas trochu hroutíme...
14. 9. 2018
Seminář Místa uzdravení
14.–15. 9.
4. 9. 2018
Místo uzdravení
pravidelná setkání k modlitbám za uzdravení
od 18:00 Palmovka
13. 8. 2018
Prostě příběh
induktivní studium Bible formou rozhovoru
1. 7. 2018
Misie skrze sport
Baví tě fotbal? Chtěl bys hrát v přátelské atmosféře? Nebo se chceš stát trenérem a vést druhé k Bohu?
1. 7. 2018
Bohoslužby během prázdnin
 
Document Actions

Jde „jen“ o šťastný život?

Kategorie: úvodník

Opravdu velkým pramenem zisku je totiž zbožnost, která se spokojí s tím, co má. (1 Tm 6,6)

Myslím, že všichni budeme mít shodu v tom, že přejeme sobě i svým blízkým šťastný život. Možná už se neshodneme v tom, co šťastný život je a jak ho dosáhnout, ale šťastní chceme být. Neil Anderson definuje štěstí jako stav, kdy chci to, co mám. Pavel v úvodním textu slovo štěstí nepoužívá, ale určitý návod na šťastný život dává. Ani on ani Neil Anderson nevyzývají k pasivitě, ale varují před tím, že pokud toho chceme moc nebo chceme nerealistické věci, je to dobrá cesta k nešťastnému životu.

Je ale štěstí ideálním hlavním, resp. dostačujícím cílem našeho života a stačí žít šťastný život nebo může jít ještě o něco více? Co když ke šťastnému životu přidáme něco navíc? Co je naším cílem? Proč děláme to, co děláme, a proč vůbec věříme Bohu? Abychom byli zdraví, bohatí, šťastní a neskončili v pekle? Nikdo nechce skončit v pekle, když uvěříme, tak máme odpuštěné hříchy, dostáváme darem zadarmo věčný život a Bůh žehná i v těch viditelných pozemských věcech. Jenže pokud nechceme být s Bohem kvůli němu samotnému, něco míjíme. Je tu Boží záměr pro náš život, jeho dobrá dokonalá vůle.

Ve Starém zákoně čteme o muži, který z vnějšího pohledu a asi i subjektivně žil šťastný život. Tento muž se jmenoval Nehemiáš a je po něm pojmenovaná celá biblická kniha. Žil cca 450 let před narozením Pána Ježíše v Persii. Pokud čteme knihu Nehemiáš, dočítáme se, že to byl zbožný muž. Když se totiž zamyslíme nad jeho modlitbou v první kapitole, vidíme, že to byl člověk zvyklý se modlit. A pokud čteme dále příběhy jeho života, vidíme také jeho úsilí o osobní svatost i posvěcení Božího lidu.

Byl člověkem společensky úspěšným. Povolání číšníka na královském dvoře znamenalo důvěryhodnost, společenskou prestiž a také bylo určitě ekonomicky dobře zajištěné.

Žil v prosperující říši a měl se na svou dobu i na svůj původ (byl potomek Židů přesídlených z Jeruzaléma babylonským králem – tedy nucený imigrant v cizí zemi) velmi dobře.

Všechny předpoklady ke spokojenému šťastnému životu. Nehemiáš se ale díval dál. Zajímal se o život Božího lidu a o Boží záměry. Když se dozví o tom, že Jeruzalém, kde jsou hroby jeho předků, je stále zničený, nedá si pokoj. Nemávne nad tím rukou, nespokojí se s tím se za situaci občas pomodlit a na podporu svých soukmenovců poslat nějaké finance, ale jde do Boží přítomnosti. A v Boží přítomnosti občas zazní něco, co změní náš život. Modlí se vytrvale, riskuje králův hněv a osobní újmu a dělá vše pro změnu situace Jeruzaléma. Nakonec  do Jeruzaléma odchází, nebyla to zrovna krátká cesta, žije v rozbořeném městě, v ohrožení od nepřátel, dost věcí financuje ze svých peněz a spolu s dalšími za relativně krátkou dobu zvládne to, co se nepodařilo za několik desítek let. Jeruzalémské hradby jsou obnoveny, brány jsou osazeny. Četba knihy Nehemiáš svým napětím a dynamikou připomíná detektivku. Zkuste si jí přečíst na jeden zátah, není až tak dlouhá.

Nehemiáš mohl prožít zbožný, spokojený a šťastný život. Anebo mohl prožít něco navíc – vstoupit do Božích plánů a nejenom vidět, ale osobně se podílet na růstu Božího království.

Je dobré žít šťastný život a přeji takový život sobě i každému, kdo čte tento článek. Přesto pokud uděláme štěstí cílem svého života, můžeme něco minout. Hrozí nám v horším případě sobectví a sebestřednost, v lepším případě povrchnost a prázdnota.

Máme volbu, jako ji měl Nehemiáš. Nikoli mezi šťastným a nešťastným, ale většinou mezi „jen“ šťastným a naplněným. Když budeme zůstávat v Boží přítomnosti, tak zakusíme naplnění, zmocnění, život z nás bude přetékat, bude stříkat, protože Duch svatý v nás udělá přetlak :)

Celý sborový dopis

Lubomír Ondráček

Powered by Plone CMS, the Open Source Content Management System

This site conforms to the following standards:

Personal tools